Chotýš

Výklad názvu a nejstarší písemná zmínka

Název vsi vykládá Antonín Profous podle místního usedlíka Chotýše, který mohl představovat lokátora – zakladatele vsi. Název obce je na území ČR jedinečný. Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z účelového falza z poloviny 12. století, obsahující darovací listinu krále Vratislava z doby okolo roku 1088 pro jím založenou kolegiátní kapitulu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. V ní se mezi mnoha nadačními vesnicemi vedle Synče (Sinaz) uvádí také 8 obydlí v Chotýši (Hotisi) s osedlými Lvem, Vacenou, Jutrošem a Sluhotou.

foto – Erb Vyšehradské kapituly (Archiv Jan Psota); foto – Erb Kamýckých ze Lstiboře (Jan Psota); foto – Erb Lipanský z Lipan (Jan Psota); foto – Erb Hrušovských z Hrušova (Jan Psota); foto – Erb z Chlumu a Košumberka (Jan Psota); foto – 03-08 Erb Svatovítské kapituly 'Archiv Jan Psota) a foto – Erb Mírků ze Solopysk (Jan Psota)

foto – Znak města Kouřimi z roku 1864 (Archiv Jan Psota)

Stručné dějiny Chotýše

Král Přemysl Otakar I. totéž nadání roku 1222 potvrdil proboštovi Arnoldovi. V roce 1407 vyšehradský kanovník Bohušek z Jemniště držel na štolmířském kostele, Černíkách a na dvoře v Chotýši (Chotiss) prebendu (obročí, příjem). Kapitulního majetku se za husitské revoluce zmocnilo město Kouřim, jemuž vedle statků klášterů a duchovenstva císař Zikmund Lucemburský roku 1436 zástavu potvrdil včetně člověka v Chotýši. Po nezdařeném povstání roku 1547 Ferdinand I. Habsburský dvůr zkonfiskoval, ale roku 1561 ho městu, špitálu, kostelům ve městě i v Třebovli s doplatkem 50 kop grošů znovu daroval.

Druhou část vsi držel podle zlomku berního rejstříku kolem roku 1340 Smil z Chotýše (Chotycz), který ve vsi seděl společně s Vaňkem a Blahutou. Poté se uvádí Petr z Chotýše (Chotiss), jehož syn František se stal knězem a roku 1358 byl dosazen ke kostelu v Kounicích u Českého Brodu. Po smrti Jana ze Lstiboře (†1390) syn Petr ze Lstiboře roku 1391 hájil dědické právo na Lstiboř, Vitice, Chotýš (Chotiss) a masný krám v arcibiskupském městě Český Brod před králem Václavem IV. Za tím účelem bylo v královské Kouřimi vyvěšeno provolání o odúmrti. Oba patřili s největší pravděpodobností k rodu Kamýckých ze Lstiboře.

Následně držel ves malostranský měšťan a přísežný Hereš z Chotýše (Chotiss) a spolu s ním od roku 1406 i jeho bratr Ondřej, kteří na štítu užívali polovinu vola ve skoku. S vitickým farářem Jenkem (1400–1424†) Hereš osvobodil roku 1400 Chotýš (Chotiss) od platů k vitickému kostelu. S bratry Ondřejem Rezkem a Rubikonem jako patroni vitického kostela dosazovali roku 1424 faráře Zikmunda. Po Herešově smrti se roku 1431 bratr Ondřej se synem Dobranem hlásili k pozůstalosti. Roku 1436 se uvádí pouze Ondřej Růže z Chotýše. Ctibor z Chotýše vpadl roku 1448 do Prahy a roku 1450 vytáhl proti Sasům. V letech 1449–1451 se Dobran a Ctibor jako držitelé této části uvádí naposledy.

Třetí část drželi k lipanské tvrzi bratři Milota a Václav z Lipan, a to selský dvůr v Chotýši (Chotiši) s kovářem Matějem. Milota z Hrušova držel selský dvůr v Chotýši (Chotejši) s Martinem a ročním platem 4 kop českých grošů. Tyto dva dvory koupil roku 1480 Slavata z Chlumu a Košumberka, který je po roce 1492 připojil k manství a roku 1494 k panství Černý Kostelec. Po nezdařeném stavovském povstání byly oba dvory Ferdinandem I. Habsburským roku 1547 zkonfiskovány a odděleny. Roku 1553 koupil ves Kšely se selskými dvory, krčmou a osedlým Baršem v Chotýši (Chotejši) bavorský šlechtic Florian Gryspek z Gryspachu za 791 kop 38 grošů. Obratem je ve stejném roce i s osedlým v Chotýši (Chotiessy) a ročním platem 2 kop grošů vyměnil za panství Nelahozeves s proboštem Svatovítské kapituly v Praze Jindřichem. Kapitula statek držela do roku 1706, kdy probošt Daniel Josef Mayer z Mayernu nejprve prodal Dolní Kšely baronu Kryštofu Karlovi Voračickému z Paběnic. Krátce nato roku 1708 prodal Horní Kšely s částí Přistoupimi a dvůr v Chotýši za 18 000 zlatých Janovi Adamovi I. knížeti z Lichtenštejna, který tuto část připojil k panství Černý Kostelec.

foto – Portrét Floriána Gryspeka z Gryspachu (Archiv Jan Psota)

Čtvrtá část vsi patřila roku 1460 Pavlíkovi z Chotýše a jde patrně o část, kterou držel ve 30. letech 16. století Vilém z Křesetic. Po roce 1534 tuto část prodal Vilém bratrům Jiříkovi a Benešovi Mírkům ze Solopisk, kteří užívali na zlatém štítu obrněnou paži s mečem protínající černou ostrev. Jiřík sídlil na tvrzi Syneč s částí Chotýše a Beneš si v Chotýši vybudoval dřevěnou podsklepenou tvrz (zahrada domu čp. 15), jíž chránil příkop a rybník. Držel Lošánky, Mančice, Vitice a Horní Chvatliny. Roku 1548 se oženil s Anežkou Střelovou z Rokyc, jíž na tvrzi Chotýši a na vsi Polních Mančicích roku 1562 věnoval 500 kop grošů a již roku 1563 nežil. Dcera Dorota, provdaná roku 1572 za Vratislava z Mitrovic, panský dvůr s chalupou v Chotýši (Chotejši) roku 1578 prodala za 637 ½ kopy grošů Dorotě Mírkové z Petrovic a na Synči. Roku 1590 koupila selský dvůr v Pečkách na Podblatí a roku 1596 Polní Mančice. Zemřela (†1598) a je pochovaná ve vitickém kostele. Pozůstalý manžel Viktorin Hradecký z Bukovna na Polních Mančicích panský dvůr v Chotýši (Chotejši) prodal roku 1598 nevlastnímu synovi Janovi Zikmundovi Mírkovi ze Solopisk a na Synči za 2 750 kop grošů. Jeho majetek byl za účast při stavovském povstání roku 1622 zkonfiskován a Syneč s částí Chotýše roku 1623 koupil Karel kníže z Lichtenštejna, který je připojil nejprve k panství Plaňany a jeho syn Karel Eusebius roku 1657 k panství Černý Kostelec.

Roku 1524 se na jednom dvoře připomíná Fridrich Lukavecký z Lukavce na Chotýši, syn † Jana Lukaveckého z Lukavce a Anny z Vojslavic. Roku 1582 se připomíná Jan Křen z Chotýše, který sloužil na tvrzi Komorce rodiny Čábelických ze Soutic jako úředník.

Za třicetileté války obsadila město Kostelec nad Černými lesy švédská soldateska, odkud 27. a 28. listopadu 1639 vyjížděla do okolí a vypálila 16 vesnic a 7 panských dvorů v oblasti včetně Chotýše s dvorem, Močedníku, Vitic, Lipan a Hřib s dvorem. Podle Berní ruly z roku 1654 část vsi plaňanského panství Karla Eusebia z Lichtenštejna a část vsi kšelského panství probošta Pražského hradu Jana Františka Rasche z Aschenfeldu tvořily 3 usedlosti – sedlák Jan Novotnej, chalupník Václav Soukup s pustým sedlákem a 3 chalupami pod Plaňany a selka Anna Zoubková (142 korců) se 2 pustými sedláky pod Kšely.

Roku 1788 stálo v Chotýši 26 popisných čísel s panským dvorem, jehož pole byla rozdělena mezi poddané a v roce 1843 již 42 domů se 334 obyvateli. Ke vsi patřila panská cihelna, propachtovaný bývalý panský dvůr, místní část (kolonie) Močedník se 17 domy, 133 obyvateli, hostincem a samota Sedliště o 2 domech. V držení Lichtenštejnů zůstalo panství i s Chotýší do zrušení patrimoniální správy roku 1848. V letech 1869–1960 šlo o samostatnou obec. Od roku 1961 je Chotýš místní částí obce Vitice.

foto – Pohlednice Chotýše ze 30. let 20. století (Archiv Jan Psota)

Drobné památky

Před domem čp. 24 dřevěná zvonička se šindelovou stříškou z 1. poloviny 19. století. Při silnici do Vitic stojí od roku 1986 památkově chráněná barokní výklenková kaplička Panny Marie, která byla původně doplněna o polychromovanou pískovcovou sochou Tismické Madony z roku 1772. Socha byla roku 1863 opravena. Roku 1990 však byla socha odcizena a její místo nahradil obrázek Ježíše Krista. Kaple byla naposledy opravena v letech 2000 a 2022. Před hřbitovem stojí žulová sloupová boží muka ze 30. let 20. století. Na východním konci Chotýše na křižovatce silnic Vitice – Dobré Pole stojí pseudobarokní pískovcový kříž z roku 1862 od kameníka Františka Rajnyše, doplněný dvojicí soudobých lip, postavený na místě dřevěného kříže. Roku 2018 kříž poničil pád lipového kmene. Obec Vitice nechala roku 2023 kříž odborně zrestaurovat Jaroslavem Jelínkem ze Zalešan. Před hřbitovem stojí památník 1. světové války se jmény deseti obětí chotýšských občanů.

foto – Památník padlých v Chotýši (Archiv Jan Psota)

Památník Prokopa Holého v Kouřimi

U příležitosti 500. výročí bitvy u Lipan (30. května 1434) Českobratrská církev evangelická roku 1934 odhalila na náměstí v Kouřimi památník, tvořený skupinou kamenů. Ústřední balvan o hmotnosti přes 20 tun darovaný obcí Chotýš byl vylomen na úpatí vrchu Lipská ve stráni naproti čp. 42 v Chotýši. Osm párů volů s kamenem nehnulo, proto byl do Kouřimi dotažen 10. května 1934 parní oračkou strojníkem Alexou z Radimi.