Kozí hrádek
Tři sta metrů SZ od kostela sv. Šimona a Judy nad potokem Bylankou se v nadmořské výšce 278–280 metrů vypíná trojúhelníková ostrožna, která je pro strmé stráně nesprávně označovaná „Kozí hrádek“. K tomuto hrádku se váže pověst Václava Hájka z Libočan vydaná roku 1541 v jeho Kronice České, datovaná k roku 861 našeho letopočtu. V ní se uvádí, že vladykové a zemané českého knížectví se sjeli na Vyšehrad ke knížeti Neklanovi, jehož pobídli k tažení s ozbrojenými lidmi s hejtmanem Všebojem v čele proti svému nepříteli knížeti Krasníkovi na Kouřimsko. Všeboj pro svého pána dobyl Hrubov, Zásmuky, Vitice (Witice) a také pevný hrad Tříšov, kde zajal správce. Z těchto hradů sebral množství kořisti, jíž předložil na Vyšehradě před knížete, který ji nechal rozdělit mezi Všebojovy bojovníky.
V letech 1889–1891 navštívil a prozkoumal lokalitu „na Hrádku“ archeolog Josef Ladislav Píč který zjistil, že ostrožnu od planiny odděluje mělký příkop s valem. Ostrožna o průměru přibližně 15 metrů je přístupná od východu a ze tří stran ji chrání potok a příkré svahy. Tvrz není bohužel písemně doložena. Podle rozsahu plochy šlo o menší rodový hrádek (tvrz) některého z lokálních vladyckých rodů. Pokud se skutečně jedná o gotickou tvrz, je silně pravděpodobné, že zde sídlil některý člen vladyckého rodu Lipanských z Lipan, kteří drželi tvrz v sousedních Lipanech a ve 14. a 15. století užívali patronátní právo k vitickému a tismickému kostelu. Kdy byl Kozí hrádek postaven a kdy zanikl, nelze bez archeologického výzkumu stanovit.
foto – Erb Lipanských z Lipan (Jan Psota)
foto – Plánek vitického tvrziště
foto – Ostrožna Kozího hrádku s kótou 278 metrů na III. vojenském mapování z roku 1877
Potok Bylanka
Nad rybníkem Kamenkou u Dobrého Pole pramení v nadmořské výšce 355 metrů Bylanka, která v minulosti nesla hned několik názvů. Roku 1822 se jí říkalo Černý potok a roku 1841 na horním toku Dobropolský (Dobropoler Bach) ale i Vitický potok (Wititzer Bach). V roce 1877 je známa jako potok Bilan. Jeho část se u mlýna Ledce roku 1930 nazývala Dusík. Bylanka o délce 13 km je pravostranným přítokem Šembery, do níž se v nadmořské výšce 210 metrů před Klučovem vlévá do říčky Šembery. Šembera předává své vody u Zvěřínku do říčky Výrovky a Výrovka u Kostomlátek nakonec ústí do řeky Labe. Ještě roku 1930 se na Bylance nacházela trojice mlýnů – Vojtěcha Baudyše v Ledcích (čp. 35), Miloše Růžičky v Bylanech (čp. 16) a Josefa Bělíka ve Kšelích (čp. 16).
Císařská silnice
Severní hranice Viticka se dotýká dvoukilometrový úsek silnice I/12 z Prahy do Kolína, jímž procházela novověká obchodní komunikace, zvaná Vídeňská silnice či Císařská silnice „Kayser Strasse“. Její středověkou předchůdkyní bývala Trstenická stezka, která se při přestavbě roku 1750 v úseku Český Brod – Plaňany přeložila od Bylan, Chrášťan a Chotouně o 1–2 km jižněji do dnešních míst. Silnici lemovaly kamenné milníky, z nichž se poslední dochoval na SV hranici Vitic, stojící nedaleko křižovatky Chotouň–Třebovle na GPS koordinátu 50°3'1.029"N, 14°56'50.263"E. Milník označoval vzdálenost 5 vídeňských mil (37,9 km) od Prahy. Původně Milníky lemovaly císařskou silnici v rozestupu ½ vídeňské míle.
foto – Milník u státní silnice (Jan Psota)
Tiráž: © Vydala Obec Vitice 2025. Text a erby – Jan Psota; reprodukce mapy z let 1877–1878 © Agentura ochrany přírody a krajiny ČR; plánek Kozího hrádku © Regionální muzeum v Kolíně.
