Výklad názvu a nejstarší písemná zmínka
Název vsi tvoří složenina, označující úrodnou půdu – po vodním zdroji jedna z nejdůležitějších podmínek pro výběr místa k založení vesnice. V 19. a na počátku 20. století se obec nazývala Dobropůl. Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z 21. ledna 1327, kdy král Jan Lucemburský vyslyšel prosby trojice kouřimských měšťanů, bratří Vilmana, Peška a Mikuláše Kutenských a daroval jim 6 lánů městských pozemků zvaných Lipská (Libczk). Pole se opírala o dobropolskou (Dobrpoli) cestu k městské pastvině.
foto – Erb Rokycanských (Jan Psota); foto – Erb Holců z Nemošic (Jan Psota); foto – Erb Krabice z Veitmile (Jan Psota); foto – Erb z Chlumu a Košumberka (Jan Psota) a foto – Erb Smiřických ze Smiřic (Jan Psota)
Stručné dějiny Dobrého Pole
Kouřimští měšťané Jan Lencl a jeho synové Ondřej s Henslínem měli roku 1350 nějaký plat na Dobrém Poli (Dobropol), ale jeho vlastníkem byl pražský staroměstský měšťan a konšel (radní) Mikuláš Rokycanský, jemuž císař Karel IV. roku 1352 potvrdil práva udělená královským otcem Janem Lucemburským, osvobozující ves Bošice od všech platů a povinností ke Kouřimi a naproti tomu se Mikuláš zavázal královskému městu odvádět z Dobrého Pole (Dobrepole) 6 ¼ hřivny stříbra. Mikuláš držel ves Litožnici mezi Dubčí a Běchovicemi, kterou roku 1351 koupil od pražské měšťanky Ulmanové.
Později se zde vyskytují královští leníci rytíř Matěj z Dobrého Pole (Dobre pole), který se s Vrbíkem z Tismic a dalšími lokálními elitami roku 1397 zúčastnil zřízení kaple v kostele sv. Petra a Pavla v Dolních Chvatlinách. Po něm se v kouřimské městské knize uvádí roku 1405 vladyka Jan z Dobrého Pole (Dobropol).
Manské sídlo se výslovně uvádí roku 1417, kdy leník Jan Holec z Nemošic na své tvrzi (čp. 1) v Dobrém Poli, dvojici panských dvorů a selských dvorech uložil své 2. manželce Anně z Lichtemburka 500 kop grošů věna. Na štítu užíval trojici ryb. Po jeho smrti se Anna roku 1432 znovu provdala za Václava Mutinu z Chlumu, jemuž se synem Janem Holcem z Dobrého Pole prodala roku 1437 tvrz, ves i věno za 510 kop grošů. Václav roku 1447 zastavil Dobré Pole (tvrz, ves, dvůr) v dluhu 300 kop grošů strýcům Slaviborovi z Turovic, Reinhardovi z Radonína, Zachařovi ze Slivna a Jindřichovi z Uherčic a z Krupé a sám na tvrzi seděl do roku 1448, kdy ji Václav bez věna prodal Mikulášovi Krabicovi z Veitmile. Po Václavově smrti (†1448) podruhé ovdovělá Anna zapsala věno synovi Hlaváčovi z Nemošic v hodnotě 500 kop českých grošů. Tím mezi Mikulášem a Janem vznikl spor, který urovnali rozhodci Dobran z Chotýše a Pavel z Chrástu roku 1451 tak, že Krabice postoupil dědičné právo na Dobré Pole a Mstovice (zaniklá ves; dnes Nouzov) za 300 kop grošů a za to Janovi na tvrzi zanechal 12 koní, 20 krav, 2 voly, 200 ovcí, 20 prasat, 120 slepic a kuřat, 30 hus, 2 vozy, 2 pluhy, 2 brány, pánev, tři kádě, 4 pně (špalky) včel, rybníky, obilí, seno a píci. Dobropolskou tvrz Hlaváčovi prodal o několik dní později za 260 kop grošů. Hlaváč držel roku 1454 ještě Ostřešany u Pardubic. Veškeré nemovitosti zapsal do svěřenectví příbuzným Zdislavovi z Dobřenic a Janovi Dubánkovi z Duban, kteří je i s tvrzí roku 1464 postoupili dceři po Hlaváčovi z Dobrého Pole Dorotě Hlaváčové z Nemošic, vdané za královského hofmistra Slavatu z Chlumu a Košumberka, jemuž tvrz postoupila s 250 ovcemi a 16 kravami.
foto – Dobré Pole na pohlednici po roce 1904 (Archiv Jan Psota)
Král Vladislav II. Jagellonský propustil roku 1482 tvrz Dobré Pole z manství. Poté, co Slavata od Jindřicha z Kostelce koupil roku 1492 za 100 kop grošů sousední manství Černý Kostelec, připojil k němu dědičné Dobré Pole a král zrušil roku 1494 manství i na Kostelci, který od té doby držel dědičně jako panství. Zdejší tvrz pak pozbyla účelu a chátrala.
Košumberští drželi panství do roku 1547, kdy jim bylo po nezdařeném povstání Ferdinandem I. Habsburským zkonfiskováno. Od královské komory ho získal roku 1558 Jaroslav Smiřický ze Smiřic. Podle urbáře panství z roku 1564 žilo ve vsi 17 osedlých – Kříž Straka na svobodné rychtě, Beneš Hertorf, Vávra Vacků, Jan Vyšehlíd, Martin Zahrzil, Vít Šefelín, Prokop Průša, Kuba Vlach, Adam Vondráček, Matěj Macek, Jíra Žemlička, Blažek, Václav Hladík, Jíra Fanta, Matouš Petrův, Jíra Koudelka a Vávra mlynář ve Mstovicích (dnes Nouzov). Ke vsi patřila výsadní krčma a lesy, spravované dobropolskými hajnými. Roku 1605 na zámku Kostelci působil purkrabí Mikuláš Kos z Dobrého Pole. Roku 1621 bylo panství Albrechtovi Janovi Smiřickému (†1618) posmrtně zkonfiskováno podruhé. Roku 1623 ho koupil Karel kníže z Lichtenštejna, v jehož rodu zůstalo až do zrušení patrimoniální správy roku 1848.
Za třicetileté války obsadila město Kostelec nad Černými lesy švédská soldateska, odkud 27. a 28. listopadu 1639 vyjížděla do okolí a vypálila 16 vesnic a 7 panských dvorů v oblasti včetně Chotýše s dvorem, Močedníku, Vitic, Lipan a Hřib s dvorem. Dobrému Poli se pustošení vyhnulo. Podle Berní ruly z roku 1654 vesnici černokosteleckého panství v nucené správě císaře Ferdinanda III. Habsburského tvořilo 8 usedlostí – na 180 korcové selské usedlosti hejtman panství Jiljí Rejnal ze Strašic (†1664), Jan Berounský, Jan Doležal, Pavel Soukup, Jan Čermák, Matěj Lamberk, Václav Kudrna a chalupa Mikuláše Linharta. Další 2 sedláci a 3 chalupy byly pusté a rozbořené. Roku 1666 držel v Dobrém Poli poddanský dvůr Jan Benda Mezihorský.
Roku 1788 stálo v Dobrém Poli 39 popisných čísel a v roce 1843 již 48 domů se 437 obyvateli včetně 6 evangelických a 1 židovské rodiny. Ke vsi patřila patronátní škola, panský dvůr se šafářstvím, samoty Dobruš s 1 domem a uhelným dolem, hostinec Královka (dnešní Králka) a Nouzov se 2 selskými usedlostmi. V držení knížecí rodiny Lichtenštejnů zůstalo černokostelecké panství i s Dobrým Polem do zrušení patrimoniální správy roku 1848. „OBEC DOBROPUL“ užívala roku 1841 rychtářské razítko s motivem pole se vzrostlým obilím. Šlo o samostatnou obec, která se stala roku 1961 místní částí obce Vitice.
Drobné památky
Na návsi stojí pseudogotická sloupová zvonička ze 2. poloviny 19. století. Vedle ní stával soudobý křížek, zničený v 90. letech 20. století, nahrazený litinovým hřbitovním křížem, který byl po roce 2009 odcizen. Opodál byl roku 1921 instalován žulový památník obětí 1. světové války se jmény 22 dobropolských obyvatel. Hrubě opracovaný pískovcový balvan, osazený roku 1935 místní Tělovýchovnou jednotou Sokol jako památník 100. výročí narození Miroslava Tyrše s fotografií v porcelánovém oválu, stával původně východně od obce při silnici ke Kouřimi. Na náves byl přesunut ve 2. polovině 20. století. Před domem čp. 25 stojí od roku 1987 chráněná Slovanská lípa malolistá s obvodem kmene 527 cm a odhadovaným stářím 300 let (vysazena okolo roku 1710), u níž byl jako u silně poškozené proveden roku 2010 bezpečnostní řez a vazba. Lípa je i přes to z větší části vitální a plodná.
foto – Památník padlých v Dobrém Poli na dobové pohlednici (Archiv Jan Psota)
Rybník Kamenka
Jediný dochovaný rybník z dobropolské rybniční soustavy jako nejvýše položený rybník na Černém potoce (dnes Bylanka) se poprvé připomíná roku 1564, kdy se jednalo o panský třecí rybník s 8 kapry – vůdci. Za knížat z Lichtenštejna udržoval v letech 1654–1713 kapacitu 60–30 kaprů pro výtěr. Roku 1841 měl rybník rozlohu 1 ha 2 876 m². V roce 2023 byl rybník vypuštěn z důvodu poškození hráze a do dnešních dnů (t.č. 2025) je Obec Vitice v očekávání státních dotací na kompletní revitalizaci.
foto – Rybník Kamenka nad Dobrým Polem (Obec Vitice)
Osobnosti
- molekulární genetik a virolog prof. Jan Svoboda (1934–2017) - přestože se narodil v Praze, část svého dětství během druhé světové války prožil zde v Dobrém Poli, kam se po celý život rád a často vracel,
- ředitel Regionálního muzea v Kolíně Mgr. Vladimír Rišlink (1974–) – mimo jiné zpracoval dějiny Dobrého Pole (1996).
Tiráž: © Vydala Obec Vitice 2025. Text a erby – Jan Psota; foto rybníku Kamenka © Obec Vitice.
