Výklad názvu a nejstarší písemná zmínka
Název vsi vykládá Antonín Profous podle krajinné dispozice vsi, založené na močidlné – zamokřené a bahnité půdě. Původní název zněl Močidlnice a během staletí pozvolna přešel v název Močidlník a dnešní Močedník. Od 18. století do 20. století býval místní částí Chotýše. Od 1. ledna 1980 je místní částí obce Vitice.
Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z 23. května 1295, kdy se vladykové Magnus a Mikuláš z Močedníku (Mochidlnicz) s dalšími lokálními elitami zúčastnili újezdu – obcházení a vyměřování hranic Ratají nad Sázavou. Ve stejný den se Magnus a Lucek z Močedníku (Mochidlnicz) vypravili ještě k újezdu hranic Bylan u Českého Brodu. Předcházel tomu záměr krále Václava II. darovat obě obce pražskému biskupství pro distrikt (okrsek) biskupského města Českého Brodu. Měření vedl králův zmocněnec Hynek Berka z Dubé, purkrabí na Tuhošti (Domažlicích).
foto – Erb Vrbík z Tismic (Jan Psota); foto – Erb Lipanský z Lipan (Jan Psota); foto – Erb Hrušovských (Jan Psota); foto – Erb Holců z Tříbřich (Jan Psota); foto – Erb z Chlumu a Košumberka (Jan Psota) a foto – Erb Smiřických ze Smiřic (Jan Psota)
Stručné dějiny Močedníku
Další zmínka o Močedníku souvisí s kaplí sv. Kateřiny ve vitickém kostele sv. Ondřeje (dnes sv. Šimona a Judy), kterou 11. června 1388 se svolením krále Václava IV. založil Mikuláš Vrbík z Tismic, dědic, nástupce a vykonavatel poslední vůle zemřelého Mikuláše z Lipan. V nadační listině pro kapli vyčlenil 1 svobodný lán v Močedníku (Moczidlnik) a roční plat 4 kop grošů od pěti poplatníků – Škváry, Šimona, Karase, Jakuba a Jakuba.
Po smrti Mikuláše z Lipan Močedník (Moczydlnyk) spravovaný z lipanské tvrze připadl roku 1389 postupem od Mikuláše Vrbíka na stejnojmenného synovce Mikuláše z Lipan. Ve vsi (Moczidlnicziech) se však nacházel manský dvůr ovdovělé tety Kuňky z Lipan, která zemřela a proto bylo nutné v královském městě Kouřimi roku 1391 vyvěsit provolání pro vyhledání dědice, jinak by manský dvůr jako odúmrť spadl na krále Václava IV. Oba Mikulášové u dvorského soudu dokládali, kdo má na dvůr lepší právo. Patron vitického kostela Mikuláš z Lipan roku 1396 vykázal vitickému kostelu 4 kopy 29 grošů úroku na svých poddaných v Močedníku a Sedlišti na zádušní mše.
foto – Močedník v urbáři z roku 1672 (SOA Praha)
Během 15. století byla vesnice rozdělena na tři části. Největší část vsi (Močidlník) patřila i nadále stejnému rodu, a to synům zemřelého Martina z Lipan Milotovi a Václavovi z Lipan a jejich dvěma nezletilým bratrům. Další tři selské dvory v (Močidlnici), na nichž seděli Kulhánek a Kříž s ročním platem 5 kop grošů a Ješek s ročním platem 1 kopy 54 grošů držel Štefan z Olšan. Poslední dva selské dvory v (Močidlnici) na nichž seděli Kříž a Ješek s ročním platem po 100 kopách grošů drželi ve věnné zástavě Petr z Hrušova a Jan Hlaváč z Stříbřích. Všechny tři části byly koncem dubna 1480 zakoupeny Slavatou z Chlumu a Košumberka, který vsi trvale od roku 1492 držel k černokosteleckému manství, které bylo králem Vladislavem II. Jagellonským roku 1494 z manství propuštěno do dědičné držby v panství.
Protože Diviš Slavata z Chlumu a Košumberka odepřel s mnoha jinými šlechtiti císaři Ferdinandu I. Habsburskému poslušnost a vojenskou výpomoc ve šmalkaldské válce, pokutoval císař Diviše tak, že mu 18. srpna 1547 zkonfiskoval panství i s Lipany, Viticemi, Močedníkem, Dobrým Polem a Chotýší. Konfiskát pak císař prodal 6. července 1558 Jaroslavovi Smiřickému ze Smiřic. Podle urbáře panství z roku 1564 žilo ve vsi 5 osedlých – Duchek Klobása, Vaněk Jíša, Jan Straka, Petr Vystrčil a Martin Vyryje. K vesnici patřily bílé (listnaté) lesy, které spravovali místní hajní. V držení rodu Smiřických zůstalo panství do dalšího stavovského povstání a konfiskace roku 1621. Černokostelecké panství s Močedníkem roku 1623 koupil Karel kníže z Lichtenštejna.
foto – Kníže Karel z Lichtenštejna (Archiv Jan Psota)
Za třicetileté války obsadila město Kostelec nad Černými lesy švédská soldateska, odkud 27. a 28. listopadu 1639 vyjížděla do okolí a vypálila 16 vesnic a 7 panských dvorů v oblasti včetně Chotýše s dvorem, Močedníku, Vitic, Lipan a Hřib s dvorem. Podle Berní ruly z roku 1654 vesnici černokosteleckého panství v nucené správě císaře Ferdinanda III. Habsburského tvořily 3 usedlosti – sedláci Jan Hluchej, Václav Forreit a roku 1653 osazená chalupa krejčího Vavřince Svobody. Další 2 selské usedlosti byly pusté a rozbořené.
Roku 1788 stálo v Močedníku jakožto kolonii (místní části) obce Chotýš 12 popisných čísel a v roce 1843 již 17 domů se 133 obyvateli a hostincem, včetně tří evangelických a jedné židovské rodiny. V držení rodiny Lichtenštejnů zůstalo černokostelecké panství i s Močedníkem do zrušení patrimoniální správy roku 1848. Močedník býval do roku 1979 místní částí obce Chotýš. Roku 1980 se stal místní částí obce Vitice.
foto – Močedník na III. vojenském mapování roku 1877 (Historický ústav AV ČR)
Drobné památky
Uprostřed návsi se nachází plůtkem obehnaná dvojice památek – pískovcová sloupová zvonička završená zvonovou lucernou s křížem ze 2. poloviny 19. století, která je na hranolovém dříku zdobena kalichem a nahradila původně dřevěnou zvoničku připomínanou roku 1841. Vedle zvoničky litinový kříž na pískovcovém hranolovém soklu doplněný oválnou plaketou s nápisem: „Kříž tento byl postaven ku cti a chvále Boží katolickými občany močednickými L. P. 1863“. Podle vitické farní kroniky byl kříž vysvěcen 5. května 1863 a roku 2005 proběhla jeho obnova. Naproti domu čp. 3 byla přes levostranný přítok Vitického potoka roku 2023 obnovena dřevěná lávka, po jejíž předchůdkyni prý 6. července 1903 na cestě z Brandýsa nad Labem do Kouřimi prchal přes statek pana Koželského Jára Cimrman před rozzuřeným houserem.
foto – Sloupová zvonička s křížkem z 19. století (Archiv Jan Psota)
Tiráž: © Vydala Obec Vitice 2025. Text a erby – Jan Psota; výřez urbáře z roku 1672 © Státní oblastní archiv v Praze; výřez mapy III. vojenského mapování z roku 1877 © Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
