Výklad názvu a nejstarší písemná zmínka
Jeden kilometr jihozápadně od Vitic se u levého břehu Bylanky nachází samota Ledce čp. 35 a 48, která bývala středověkou vesnicí s tvrzí a v novověku samotou s mlýnem. Název vsi vykládá Antonín Profous podle menších lad – pustých, nezoraných pozemků. Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z 23. května 1295, kdy se vladykové Téma a Jeneč z Ledce (Ledecz) se svými sousedy z Močedníku, Synče a dalšími lokálními elitami osobně zúčastnili újezdu – obcházení a vyměřování hranic Ratají nad Sázavou a připojených vsí. Předcházel tomu záměr krále Václava II. darovat Rataje společně s Bylany u Českého Brodu pražskému biskupství, zastoupenému biskupem Tobiášem z Bechyně, pro distrikt (okrsek) biskupského města Českého Brodu. Měření vedl králův zmocněnec Hynek Berka z Dubé, purkrabí na Tuhošti (Domažlic).

foto – Mlýn Ledce na školní mapě Českobrodského okresu 1938 (Archiv Jan Psota)
Stručné dějiny Ledce
Další zmínka pochází z roku 1395, kdy ve vsi Pašince (Passynyewes) u Kolína zemřel leník Čeněk z Ledce (Ledecz). V královském městě Kouřimi bylo vyvěšeno provolání o odúmrti za účelem vyhledání dědiců, než by vesnice spadla na krále Václava IV. Po něm roku 1396 vyznal jeho bratr Dománek, syn Pešíka Váchy z Ledce (Ledecz), že Čeněk vitickému kostelu odkázal 16 kop grošů a zavázal se, že bude ze svého statku v Ledci z 1 ½ lánu a 7 jiter pozemků ročně odvádět kostelu 1 kopu grošů. Ve stejném roce na pergamenu s přivěšenou pečetí se supí hlavou a opisem ZWENCONIS DE LEDECZ vydaném v Ledci se uvádí Zbyněk Opršal z Ledce a Žher. Pergamen byl sestrouhán a znovu popsán. Mikuláš Vrbík z Tismic jakožto opatrovník zboží vedle vsi Ledce (Ledecz) koupil roku 1400 rybník pod Ledcí (Ledecz) pro vitický kostel.
foto – Erb Opršal z Ledec (Jan Psota)
Později zdejší tvrz drželi Mikuláš z Mileně a Václav Koukol z Popovic, kteří Ledce prodali Valkounovi z Adlar. Když však Valkoun zemřel, aniž by Ledce doplatil, zmocnil se Václav Koukol tvrze, vypustil rybníky a prodal ryby. Díky tomu se pozůstalý syn Jan Valkoun s Koukolem ještě roku 1438 soudil. Později se zde připomíná Jan Heřman z Ledce (Ledecz), který roku 1466 před radními města Kouřimi řešil práva Martina Lipanského z Lipan.
foto – Erb Valkounů z Adlaru (Jan Psota)
Ledce poté držela Kateřina z Kunštátu, manželka Jindřicha ze Stráže, od níž se dostaly dceři Kateřině ze Stráže, jejímž manželem se stal Jan z Donína. Po otcově smrti Kateřina panský dvůr v Ledcích a mlýn s platem včetně rybníků prodala roku 1481 Slavatovi z Chlumu a Košumberka za 500 uherských zlatých. Slavata koupil roku 1492 od Jindřicha z Kostelce manství Kostelec nad Černými lesy, které mu král Vladislav II. Jagellonský roku 1494 propustil z manství do dědičné držby panství.
foto – Erb ze Stráže (Jan Psota) a foto – Erb z Chlumu a Košumberka (Jan Psota)
Roku 1547 se tvrz a ves Ledce uvádějí jako konfiskát císaře Ferdinanda I. Habsburského za nezdařené stavovské povstání. Zatímco Ledce patřily k panství Černý Kostelec, komorní plat 150 kop grošů z jedenácti vsí a dvorů včetně Ledců vycházel městu Český Brod. Když císař Maxmilián II. Habsburský s českobrodskými roku 1575 měnili Štolmíř, město císaři na oplátku postoupilo ves Opočnici s platem v Ratenicích a komorním platem ze vsi a tvrze Ledce (Ledecz).
Mlýn a rybniční soustava
Ledecký mlýn se poprvé připomíná roku 1481 v držení Kateřiny ze Stráže. Za vlády Jaroslava Smiřického ze Smiřic se roku 1564 uvádí ledecký mlynář Vaněk a za Karla Eusebia knížete z Lichtenštejna se na mlýně o jednom složení se sklípkem, stoupou a dvěma rybníčky připomíná roku 1677 mlynář Petr Pokorný. Roku 1841 se uvádí mlynář Jiří Skala a v letech 1930 Vojtěch a 1939 František Baudyš. Na někdejším Černém, později Dobropolském potoce, horním toku dnešní Bylanky, stávala rybniční soustava, z níž se do současnosti dochoval pouze rybník Kamenka nad Dobrým Polem, který míval roku 1564 kapacitu 13 kop (780 kusů) rybí obsádky a roku 1677 byl užíván jako třecí rybník s 21 kapry vůdci. Pod ním stávaly Lejsek a Velký dobropolský, jehož hráz stávala ve vsi Dobrém Poli, Bačov v zahradě panského dvora čp. 1 (s dobropolskou tvrzí), pod zahradami rozměrný Dobropolský s kapacitou 25–30 kop (1 500–1 800 kusů) ryb a pod ním pět rybníků nad ledeckým mlýnem – Hořejší ledecký, Prostřední ledecký, Skalka a dva Nad Ledčí.

foto – Mlýn Ledce roku 2022 (Mapy.cz)
Tiráž: © Vydala Obec Vitice 2025. Text a erby – Jan Psota; fotografie mlýna Ledce z roku 2022 © Mapy.cz.





