Výklad názvu a nejstarší písemná zmínka
Název vsi vykládá Antonín Profous podle lidí žijících ve vsi založené u lip nebo na místě lipového háje. Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z 17. února 1360, kdy císař Karel IV. za prokázané a věrné služby podmaršálkovi císařovny Anny Svídnické Čeňkovi z Lipan (Lypans) připsal 12 kop českých grošů po jistém Zdihákovi z Třebovle (Sdizchochel), jak luštil August Sedláček. Čeněk z Lipan (Lippan) se naposledy připomíná roku 1380 jako purkrabí hradu Lichtenburk (dnes Lichnice), kdy nechal stvrdit závěť ve prospěch břevnovského kláštera. Vykonavateli se stali Jan z Bylan, Havel z Chrášťan a svědky zlistinění Mikuláš z Lipan (Lipan), Vanča z Hořan a Petr z Jiren.
foto – Erb Lipanský z Lipan (Jan Psota); foto – Erb Hrušovských z Hrušova (Jan Psota); foto – Erb Holců z Tříbřich (Jan Psota); foto – 06 Erb z Chlumu a Košumberka (Jan Psota) a foto – Erb Smiřických ze Smiřic (Jan Psota)
Stručné dějiny Lipan
Čeněk je považován za zakladatele rodu Lipanských z Lipan, jehož členové nosili ve znaku postavu mnicha veslujícího na loďce. Na tvrzi v Lipanech se jako první připomíná Mikuláš z Lipan (†1388), jehož jménem ve stejném roce Mikuláš Vrbík z Tismic založil kapli sv. Kateřiny ve vitickém kostele sv. Ondřeje (dnes sv. Šimona a Judy). Tvrz a ves Lipany (Lypanech), vsi Močedník. Vitice s patronátním právem ke kostelu zdědil roku 1389 stejnojmenný synovec Mikuláš z Lipan, Maršíkův syn, který do Vitic roku 1401 dosazoval faráře.
Jeho syn Mikuláš z Lipan si roku 1415 od opata Matěje z kláštera Matky Boží v (Klášterní) Skalici pronajal ves Lipskou (Lypska) s rybníkem u Lipan za roční nájem 6 kop grošů. Král Zikmund Lucemburský mu roku 1421 zastavil za 60 kop grošů dvůr Martina, pražského kanovníka u sv. Apolináře v Přistoupimi. Přežil bitvu u Lipan, zúčastnil se roku 1440 čáslavského sněmu a roku 1448 svému vnukovi Bohuslavovi z Přeboz zapsal 400 kop grošů na manské tvrzi (Lippann), panském dvoru s 9 plužinami a selských dvorech v Lipanech.
Mikešův syn Martin prodal špitálu v Českém Brodě plat na Kšelích a po jeho smrti před rokem 1472 spravoval Lipany nejstarší syn Mikeš z Lipan, který se svolením bratrů Miloty a Bohuše prodal dvě louky – v Dolnici u Vitic Alexandrovi řečenému Lexovi z Chrástu k manství Chrást a Dlúhá lúka s vrbinami pod Ratenicemi za 10 kop grošů.
K historickému mezníku došlo v roce 1480, kdy proběhl hromadný odprodej. Král Vladislav II. Jagellonský u této příležitosti zrušil lipanské manství a vesnice se stala dědičnou. Synové zemřelého Martina z Lipan Milota a Václav z Lipan a jejich nezletilí bratři prodali tvrz v Lipanech se dvěma panskými dvory a selskými dvory, část Močedníku, čtyři selské dvory ve Viticích, kaplanský dvůr a kostelní patronát, deset selských dvorů v Horních Kšelích zvaných Nové, selský dvůr v Chotýši. plat v Nedabylicích a louku na Podblatí pod Borkem za 1 250 kop českých grošů. Milota z Hrušova prodal selský dvůr v Chotýši, dva selské dvory ve Viticích a Kšelích za 160 kop českých grošů. Štefan z Olšan prodal devět selských dvorů v Lipanech a tři selské dvory v Močedníku za 77 kop grošů. Petr z Hrušova a Jan Hlaváč ze Stříbřích prodali věnné zástavní dva selské dvory v Močedníku, dva selské dvory ve Viticích a šest selských dvorů se dvěma mlynáři a krčmářem ve Kšelích za 100 kop grošů. Vdova po Martinovi z Lipan Mandalena z Hrušova prodala věnné zástavní selské dvory ve Kšelích a Viticích za 50 kop grošů. Tyto části koncem dubna 1480 koupil Slavata z Chlumu a Košumberka a nakonec ještě v květnu 1480 od skalického opata Jana z Prahy přikoupil pustou ves Lipská za 45 kop grošů. Po roce 1492 tyto statky připojil k od Jindřicha z Kostelce přikoupenému manství Černý Kostelec (hrad Kostelec s mlýnem, Svrabov – dnes Svatbín, Brník, Cukmantl, Jevany, Vyžlovka, dva seldké dvory v Nučicích a mlýn u Penčic), které mu král Vladislav II. Jagellonský roku 1494 propustil z manství do dědičné držby v panství.
foto – U lipanské mohyly roku 1899 (Archiv Jan Psota)
Protože Diviš Slavata z Chlumu a Košumberka odepřel s mnoha jinými šlechtiti císaři Ferdinandu I. Habsburskému poslušnost a vojenskou výpomoc ve šmalkaldské válce, pokutoval císař Diviše tak, že mu 18. srpna 1547 zkonfiskoval panství i s Lipany, Viticemi, Močedníkem, Dobrým Polem a Chotýší. Konfiskát pak císař prodal 6. července 1558 Jaroslavovi Smiřickému ze Smiřic. Podle urbáře panství z roku 1564 žilo ve vsi 8 osedlých – Jan Novák, Jíra Kaše, Jan Honz, Vávra Liška, Martin Černej, Jak Lokát, Jan Pich a Jan krčmář (výsadní krčma). V držení Smiřických zůstaly Lipany do dalšího stavovského povstání a konfiskace. Černokostelecké panství včetně vsí Dobré Pole, Lipany, část Vitic a Močedník bylo 26. dubna 1621 Albrechtovi Janovi Smiřickému ze Smiřic (†1618) zkonfiskováno, ale značnou část dědicky získal Albrecht z Valdštejna. Od něho ho roku 1623 i s Lipany koupil kníže Karel z Lichtenštejna.
foto – Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic (Archiv Jan Psota)
Za třicetileté války obsadila město Kostelec nad Černými lesy švédská soldateska, odkud 27. a 28. listopadu 1639 vyjížděla do okolí a vypálila 16 vesnic a 7 panských dvorů v oblasti včetně Chotýše s dvorem, Močedníku, Vitic, Lipan a Hřib s dvorem. Podle Berní ruly z roku 1654 vesnici černokosteleckého panství v nucené správě císaře Ferdinanda III. Habsburského tvořilo 6 usedlostí – sedláci Jan Kozel, Václav Stejskal (144 korců), Šebestián Kudrna, Jiří Doležal, Václav Jarolím a roku 1653 osazená chalupa Víta Šepky. Další sedlák a chalupa byly pusté a rozbořené. Roku 1685 vyhořela celá vesnice.
Roku 1788 stálo v Lipanech 15 popisných čísel a v roce 1843 již 24 domů se 185 obyvateli a hostincem. V držení Lichtenštejnů zůstalo černokostelecké panství i s Lipany do zrušení patrimoniální správy roku 1848. „OBEC LIPPAN“ užívala roku 1841 rychtářské razítko se symbolem lípy. V letech 1869–1880 patřila pod obec Vitice, od roku 1880 bývala samostatnou obcí a od roku 1972 je opět místní částí Vitic.
foto – Pohlednice Lipan prošlá poštou roku 1932 (Archiv Jan Psota)
Drobné památky
Naproti baroknímu zámku z konce 18. století (čp. 2) stojí zděná výklenková kaplička se zvoničkou z roku 1881, opravená roku 2002. Její součástí je železný kříž z poloviny 19. století, který stával uprostřed obce. Na severním úpatí vrchu Lipská hora (366 m.n.m.) památník Prokopa Holého z roku 1881 od smíchovského kameníka Karla Koutka, tvořený žulovým hranolovým podstavcem a pískovcovým tamburem. Mohyla je osazena nápisovými deskami z různých dob a reliéfem kalichu. Před usedlostí čp. 9 byl po roce 1920 postaven pískovcový památník obětem světové války, po roce 1945 přeměněný na památník obětí obou světových válek. Při silnici k lipanské mohyle nad pramenem Vrbčanského potoka památník Rudé armádě, tvořený z žulových kvádrů s bronzovým reliéfem z roku 1953.
Osobnost
Lipanský rodák a mědirytec Josef Battmann (1907–1943).
Tiráž: © Vydala Obec Vitice 2025. Text a erby – Jan Psota.
